O škole

     Budova našeho gymnázia se nachází v centru Blanska, které je vzdáleno necelých třicet kilometrů od druhého největšího města České republiky Brna. Škola byla založena v roce 1949. Region, ve kterém je umístěna, je vyhledáván turisty z celého světa. Pouhých deset kilometrů od ní se rozkládá světoznámý komplex jeskyní Moravského krasu.

     Školu navštěvuje téměř 500 žáků. Během studia mají postupně možnost profilace, tj. výběru předmětů podle svého zájmu a budoucího zaměření. V maturitním ročníku tak převažují semináře a volitelné předměty nad povinnými.

     Po celou dobu studia se všichni žáci učí angličtinu, jako další cizí jazyk si mohou zvolit němčinu, francouzštinu, španělštinu nebo ruštinu. Výuka cizích jazyků je vhodně doplňována poznávacími a jazykovými pobyty našich studentů v zahraničí. Škola je také zapojena do mezinárodních projektů, které se pro žáky stávají velkou motivací studia jazyků. K oblíbeným a vyhledávaným patří nejen vzdělávací pobyty v Londýně, Paříži, Provence či Augsburku, ale i historické exkurze do Osvětimi, Vídně nebo na Zakarpatskou Ukrajinu.

     Škola dosahuje vynikajících výsledků v přípravě žáků na vysokoškolské studium. Mnozí úspěšní absolventi se do ní rádi vracejí, např. v době projektových dnů, a pořádají pro studenty přednášky a besedy, mj. i o stážích na vysokých školách v zahraničí.

     Od května 2007 je naše gymnázium partnerskou školou Masarykovy univerzity v Brně. V rámci programu Partnerství ve vzdělání studenti různých fakult předávají našim žákům informace o studiu na univerzitě. Dalším přínosem tohoto programu jsou odborné přednášky pedagogů Masarykovy univerzity na našem gymnáziu, které podporují péči školy o nadané studenty.

Zvětšit mapu

Historie školy

Založením Gymnázia v Blansku v roce 1949 byly položeny základy pro rozvoj středního všeobecného školství v blanenském regionu. Jeho založení bylo vyvoláno značným nárůstem obyvatelstva města Blanska po 2. světové válce. Počátky a budování této pro nás dnes už samozřejmé tradice nebyly ovšem jednoduché a přímočaré.

Samotný akt založení gymnázia vyvolával řadu problémů. Gymnázium bylo umístěno v severním křídle školní budovy na tehdejší Leninově ulici (dnes Seifertova). Tato budova byla v době války značně poškozena bombardováním a teprve těsně před otevřením byly dokončeny její opravy. Po několika odmítnutích ze strany brněnských profesorů byl nakonec pověřen přípravnými pracemi pro zřízení gymnázia profesor Vladislav Ševčík z boskovického gymnázia. I s vytvořením profesorského sboru byly ještě během září 1949 určité potíže, protožešlo většinou o dojíždějící z Brna a během celého prvního měsíce vládlo jakési provizorium.

Na nově založeném gymnáziu měly být hned od počátku otevřeny všechnyčtyři ročníky, ovšem žáci studující v Boskovicích a v Brně nejevili přílišnou ochotu přestoupit do Blanska. Tato jejich "nechuť" k novéškole však netrvala dlouho a k 1. 9. 1949 mělo gymnázium dostatek studentů pro otevření všech čtyř ročníků, navíc ve druhém ročníku jejich počet umožnil zřízení paralelní třídy. Za obětavé pomocižákovských brigád a pod vedením profesorů byly do nově zřízeného gymnázia převáženy pomůcky ze zrušeného dívčího gymnázia v Brně na Hybešově ulici.

Na základě reorganizace školské soustavy z r. 1953 došlo ke sloučení osmileté střední školy a gymnázia a byla vytvořena jedenáctiletá střední škola, ve které po dokončení povinné školní docházky bylo studium k přípravě na složení maturitní zkoušky zkráceno na tři roky. Jedenáctiletka byla umístěna do budovy na Marxově ulici (dnešní Rodkovského) a jejím prvním ředitelem byl jmenován Rudolf Dryšl. Duchem blanenské jedenáctiletky byla technizace vyučovacího procesu v souladu s nutností zajistit pracovníky s vyšším technickým vzděláním, které vyžadoval značný průmyslový rozvoj regionu.

V souvislosti s velkým nárůstem obyvatel Blanska se začaly objevovat velké potíže v provozu škol. Aby se zabránilo směnnému vyučování, byla v roce 1954 zahájena stavba nové školní budovy na Erbenově ulici podle projektu architekta Kříže. Nová školní budova byla dokončena a předána do užívání jedenáctiletce 30. 9. 1956.

Ředitelem nové jedenáctiletky byl jmenován Cyril Němec. Nehledě na množství dobrovolných hodin, které studenti věnovali terénním úpravámškoly, dobudování školního hřiště atd., dokázali 23. - 24. května 1959 uspořádat velký studentský majáles.

Od 1. 9. 1959 se škola stala pokusnou dvanáctiletkou, zkoušely se nové osnovy. Celý systém středního všeobecného školství u nás se postupně vrací k tradičnímu pojetí gymnázia. Ve školním roce 1961/62 na základě nového školského zákona došlo k oddělení ZDŠ a střední všeobecně vzdělávací školy. Obě zůstaly nadále v budově na Erbenověulici. K SVVŠ bylo připojeno 7 tříd střední školy pro pracující. Na základě pokynů ministerstva školství bylo ve školním roce 1965/66 zavedeno větvení tříd na humanitní a přírodovědné. Povinným předmětem v humanitních třídách se stala latina a v přírodovědných třídách byla posílena praktická cvičení z jednotlivých předmětů, což kladlo značné požadavky na zřízení a vybavení odpovídajících učeben.

Celý tento vývoj byl dokončen v r. 1968 prodloužením studia o jeden rok a zavedením názvu gymnázium. Posláním gymnázia zůstala příprava studentů na vysoké školy.

V roce 1972 se gymnázium spolu se SEŠ vrátilo do budovy na Leninověulici. Tato budova už dávno nevyhovovala požadavkům obou škol, chyběly třídy, kabinety, odborné učebny a laboratoře, tělocvična atd. Tímto staronovým umístěním bylo gymnázium a jeho vedení (do r. 1980 Cyril Němec, od r. 1982 RNDr. Miroslav Krejčí) postaveno před fakt -znovu vybudovat vše potřebné.

V roce 1979 byla otevřena nová tělocvična školy a následné byla vybudována spojovací lávka mezi tělocvičnou a starou budovou. V roce 1986 byla zahájena přístavba školy, která byla 31. 8. 1988 předána. Tím byly vybudovány čtyři nové učebny, několik laboratoří a nových kabinetů. Současně probíhala modernizace vybavení jednotlivých učeben a úprava interiéru školy, ale přesto se gymnázium nepřestalo potýkat s prostorovými problémy.

Pohlédneme-li zpět na uplynulá období v historii gymnázia v Blansku, vidíme obrovské množství vykonané práce, která se stala základem pro nové perspektivy gymnázia po 17. listopadu 1989.

Mgr. Radek Petřík

První absolventi

TU - Oldřich Brýža, 1950, 32 žáků

Bohuslav Beránek, Dagmar Cvečková, Dušan Čejka, Eva Dvořáková, Jan Endlicher, Zbislav Gajdoš, Alena Hřebenová, Eliška Hudcová, Josef Janíček, Miroslav Jílek, Marie Jirková, Věra Kalová, Eva Kopřivová, Jaroslava Kostková, Stanislav Kovařík, Dušan Kráčmar, Lubomír Kučera, Hana Kyzlinková, Jan Libus, Vlastimil Martinek, Zdeněk Mičke, Milan Michálek, Milada Nejezchlebová, Milan Pela, Vlasta Polanská, Zdeněk Rybář, Eliška Rybářová, Marie Alžběta Salm-Reifferscheidtová, Marie Skoupá, Jan Svoboda, Vladimír Šoupal, Eva Vodičková, Antonín Zouhar.

Doba posametová

Listopadové události roku 1989 přinesly změny v celé naší společnosti a pochopitelně se nevyhnuly ani školství. Do předních státních funkcí přišly nové osobnosti, nových tváří ve vedení školy se dočkaly iškolské instituce včetně blanenského gymnázia. S novými lidmi přišly nové myšlenky, postupy a především snaha pozvednout úroveň našehoškolství a vrátit mu společenskou prestiž. Složitost školské problematiky, časté střídání ministra a některé další aspekty vedly k tomu, že do dnešního dne není stanovena jasná a srozumitelná nová koncepce našeho školství. Nicméně k řadě pozitivních změn došlo veškolství již začátkem devadesátých let. Byl to především nový školský zákon, ve kterém je stanoveno že gymnázium je školou připravující absolventy pro studium na vysokých školách. Tím byly definitivnězrušeny snahy o vytvoření hybridu, který by na gymnáziích skloubil přípravu na vysokou školu s jiným typem středních škol. Tento krok byl největším kladem školské reformy, protože jasně určil smysl a náplň práce pedagogů na gymnáziu.

Dalším důležitým krokem byla změna v řízení školství na regionální úrovni. V listopadu 1989 bylo školství de facto řízeno dvěma ministerstvy - Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, kam patřil orgán přímo nadřízený našemu gymnáziu (odbor školství JmNKV), a Ministerstvem vnitra ČR, které řídilo školy po ekonomické stránce prostřednictvím Hospodářské správy škol a školských zařízení. Rozhodování samotné probíhalo mnohdy mimo školu a řídil je většinou úředník MV. Po zrušení krajů byla část kompetencí převedena na školy samé a část na odbor školství Okresních úřadů. Tím však nebyl naplněn požadavek resortního řízení školství. Teprve snahy školských iniciativ vedly v roce 1991 ke zřízení školských úřadů, řízených přímo MŠMT. Ve školském zákonu bylo zakotveno, že zřizovatelem gymnázií je ministerstvo, tím střední školy získaly právní subjektivitu, a tedy možnost vystupovat svým jménem.

Na blanenském gymnáziu se revoluční doba promítla nejdříve do výuky občanské nauky. Ve školním roce 1989/90 byla její klasifikace zrušena, byly vypuštěny marxisticko - leninské pasáže a v následujících letech pokračovala výuka s novým obsahem i pohledem na skutečnost a pod novým názvem - základy společenských věd. K zásadním změnám došlo také ve výuce odborných předmětů, které byly v roce 1990 zrušeny a přetrvávají pouze ve formě volitelných předmětů (základy administrativy a programování). Rovněž byla v roce 1990 zrušena výuka branné výchovy a naopak byla po dlouhé době obnovena výuka hudební a výtvarné výchovy.

Společenské změny se také promítly do výuky cizích jazyků. Ve školním roce 1990/91 si podstatná část studentů změnila ruštinu na angličtinu nebo němčinu a od následujícího školního roku se s výukou RJ nezačínalo vůbec. Naopak byla obnovena výuka francouzštiny (1990) a latiny (1991). V roce 1999 bude na škole vůbec poprvé v její historii zahájena výuka španělštiny, znovu se objeví ruština, a tak se na blanenském gymnáziu bude vyučovat pěti cizím jazykům a navíc latině.

Několik změn prodělaly gymnaziální učební plány. Nejprve byly MŠMT ČR upraveny plány předrevoluční, poté byl vytvořen učební plán gymnázia diferencovaný na humanitní, přírodovědnou a všeobecnou větev s platností od září 1990. V roce 1992 byl schválen učební plán, kterýškole umožňuje vhodné úpravy pomocí tzv. disponibilních hodin. Na blanenském gymnáziu byly tyto hodiny převážně využívány k modelování dříve zavedených větví. Po řadě diskuzí a konzultací byl v roce 1999 připraven a schválen jednotný učební plán s bohatým výběrem volitelných předmětů, podle něhož si mohou studenti vhodnou volbou vytvářet svůj individuální studijní a učební plán.

Snad nejvýraznější porevoluční změnou je vznik víceletého studia. Jižv roce 1990 bylo zahájeno sedmileté studium třiceti studentů, kteří přišli po absolvování náročných přijímacích zkoušek z pátých ročníkůzákladních škol. Z prostorových důvodů probíhala výuka v prvních dvou ročnících studia na ZŠ T. G. Masaryka. Další víceleté třídy byly otevírány v roce 1993 (1 třída šestiletého studia pro žáky z 6. tříd ZŠ), v roce 1994 (2 třídy šestiletého studia pro žáky z 6. tříd ZŠ) a 1995 (2 třídy sedmiletého studia pro žáky z 6. tříd ZŠ). Od roku 1996 jsou pravidelně otevírány dvě třídy osmiletého studia pro žáky, kteří úspěšně absolvovali 5. ročník ZŠ. Oprávněnost víceletého gymnázia potvrdilo také porovnání výsledků maturitních zkoušek těchto tříd se čtyřletými. Absolventi víceletého studia jsou také úspěšnější u přijímacích zkoušek na vysoké školy.

RNDr. Pavel Henek