Druhý týden v únoru se obě sekundy zúčastnily lyžařského výcvikového kurzu v Jeseníkách na Pradědu. Naši skupinu tvořilo 41 žáků a 5 vedoucích.
V pondělí odpoledne, jen co jsme se ubytovali v chatě Barborka, jsme vyrazili na sjezdovku. Začalo rozřazování do družstev. Byli mile překvapeni, neboť jsme objevili výborné lyžaře a jen pár začátečníků, svoje družstvo měli i snowboardisté. A protože nám počasí přálo, sníh byl kvalitní, sjezdovky upravené a téměř prázdné, zalyžovali jsme si opravdu výborně. Sjeli jsme všechno, co se na Pradědu dalo. Začali jsme na VV ? Velkém Václaváku, ale ten nám brzy připadal malý. A tak jsme vyrazili na Áčko, zvládli jsme i Céčko - sjezdovku nad Figurou a vedlejší Béčko. Uskutečnily se dva výlety pro běžkaře na chatu Švýcárnu a ve čtvrtek odpoledne jsme šli vycházkou na Praděd. Z vyhlídkové věže, která je 162 m vysoká a jejíž vrchol je nejvyšším umělým bodem v ČR, jsme viděli až do Krkonoš na horu Sněžku.
A co jsme dělali, když se nelyžovalo? No přece jsme se bavili!
První a poslední večer byl věnován odborné tematice, a to přednášce Mgr. Aleše Dědečka, Nebezpečí hor, výzbroj a výstroj lyžaře, nové trendy v lyžování a besedě s členem Horské služby. Dozvěděli jsme se celou řadu zajímavých informací o činnosti HS, jejích záchranných akcích a hlavně o tom, jak se bezpečně pohybovat v horském terénu.
A co se dělo dál?
Každá třída, včetně vedoucích, musela připravit zábavný program na večer. Takže se soutěžilo, hrálo i zpívalo.A která hra nadchla nejvíc mě, milovnici čokolády? Ta na čokoládožrouta. Hrála jsem ji poprvé, a protože jsme se při tom úžasně bavili, popíši pravidla hry, třeba to budete chtít také vyzkoušet.
Ke hře potřebujete: tabulku čokolády, lžíci, zimní bundu, lyžařskou helmu, brýle? - nejsou nezbytné, rukavice, hrací kostku a skupinu hráčů. Ti sedí v kroužku a postupně jeden po druhém házejí kostkou. Ten šťastlivec, kterému padne šestka, si musí co nejrychleji obléci bundu, nasadit helmu, brýle? a rukavice. Pomocí lžíce pak může začít ukrajovat čokoládu po jednotlivých dílcích a mlsat. Má smůlu v momentě, kdy jiný hráč hodí šestku. Všechno musí dolů, ten druhý se obléká a když má trochu štěstí, čokoládu ochutná. Já jsem to štěstí neměla. Hodila jsem šestku čtyřikrát, třikrát už jsem držela lžíci a NIC. Vždycky mě "vysvlíkli" před cílovou páskou.
A ještě jednu perličku z večerního programu. Dva nejmenovaní dospělí naší výpravy se večer po programu ptali: "Co to bylo za holku, která moderovala ten program, my jsme ji nemohli poznat?" A odpověď? "To jste ani nemohli, on to totiž byl převlečenej kluk."
A vy si můžete vyzkoušet svoje detektivní schopnosti, protože naše "krásná konferenciérka" byla vyfotografována při činu.
Ptáte se, jestli je to všechno pravda? Podívejte se na fotky a zeptejte se přímých účastníků. My, vedoucí, jsme byli spokojeni a jen doufáme, že další lyžařský kurz bude stejně povedený jako ten letošní.
Studenti
