Německo 2015 - první setkání němčinářů Gymnázia Blansko se žáky Realschule Gefrees

V termínu od 30. listopadu do 4. prosince 2015 se uskutečnilo setkání české a německé mládeže, tedy nás – studentů 2. ročníku Gymnázia Blansko a žáků 9. třídy naší partnerské školy z Německa – Realschule Gefrees, kterou jsme našli díky programu přeshraniční spolupráce TANDEM. Ubytovaní jsme byli v zařízení Jugendherberge Wunsiedel v pohoří Smrčiny (Fichtelgebirge). Cílem pobytu bylo sblížení českých a německých dětí, zbavení se ostychu z komunikace v cizím jazyce a případné navázání déle trvajícího partnerství mezi oběma školami. Společné téma našeho setkání znělo „Silní bez hranic – drogová prevence soudržností“.

Jak jsme celou tuhle akci prožili a co jsme v Německu zažili?

1. den – pondělí 30. listopadu

Měli jsme sraz na hlavním nádraží v Blansku už ve 4.40. Bylo to dost namáhavé, ale všichni jsme to zvládli. Vyjeli jsme včas! Po pár hodinách jsme dojeli do Prahy. Tady jsme měli půl hodiny, abychom se porozhlédli po nádraží. Po této malé zastávce jsme zase nasedli do vlaku a jeli do Chebu. Cesta byla zdlouhavá, ale jak jsme později zjistili, čekání stálo za to.

Po příjezdu do Chebu jsme vyhledali domluvený autobus, který nás dovezl na ubytovnu. Byli jsme opravdu překvapení. Byla to nádherná budova v překrásném prostředí na kopci hned u lesa. Vešli jsme dovnitř. Na první pohled si určitě každý všiml, jaké je to tu krásně vybavené a moderní. Po chvilce jsme dostali klíče od pokojů a šli jsme se ubytovat. Jen co jsme otevřeli dveře, tak nám zazářily oči nadšením. Pokoj byl opravdu úžasný. A k tomu jsme měli okno s výhledem přímo do toho tmavého lesa.

Po nějaké chvíli jsme šli na oběd. Kuchyně tu byla přímo vynikající. Jídla byla formou švédských stolů, takže jsme si mohli nabrat jídla, kolik kdo chtěl. Byl tu i „salátový pult“, kde nám nabízeli čerstvou zeleninu. Navíc ti žáci, kteří mají nějaká omezení v jídle (např. vegetariáni, vegani nebo muslimové), mohli tuto informaci nahlásit při objednávání pobytu kuchařkám a byla jim připravována speciální jídla. Takže nebylo možné tu trpět hlady. Tato kuchyně se musela zavděčit snad každému!

Po obědě jsme měli chvilku pauzu a pak jsme se shromáždili ve „společenské místnosti“, kde se po celý týden odehrávaly naše nejrůznější aktivity. Naší první aktivitou byla „seznamovací hra“. Vylosovali jsme si papírek s číslem a podle toho jsme se namíchali do skupinek. Většinou to byly skupinky o dvou lidech (jeden Čech a jeden Němec), ale jelikož bylo našich německých přátel více než nás, tak tu byly i skupinky po třech (jeden Čech a dva Němci). Poté jsme dostali každý dotazník, kde jsme měli vyplnit údaje, jako je jméno, barva očí, záliby, oblíbené jídlo atd. Tímto jsme zjistili, jak na tom doopravdy jsme s komunikací v cizím jazyce. Aspoň v mém případě to až taková sláva nebyla, ale nakonec jsme to nějak zvládli. Po vyplnění dotazníků jsme vystoupili před všechny spolužáky a řekli jsme, co jsme se o tom druhém dozvěděli.

Jako druhá aktivita na našem programu byla další seznamovací hra. Stoupli jsme si do kolečka tak, aby vedle sebe nebyli dva lidé ze stejné země. Pak jsme rozbili kruh na dvě části, aby nám vznikly dvě řady. První v řadě dostali kus provazu, který měl svázané konce, a měli jsme ho dostat na druhý konec řady a zase zpátky, aniž bychom se pustili. Další disciplína byla podobného druhu. Dostali jsme lžičku uvázanou na provázku a náš úkol zněl prostrčit si ji pod tričkem, potom pod kalhoty a podat dalšímu. Takhle jsme to opakovali až na konec řady. Naše družstvo zvítězilo a vyhrálo velký pytlík gumových medvídků HARIBO. Ale jelikož jsme hodní, tak jsme dali ochutnat i ostatním.

V 18 hodin byla večeře. Jejím zpestřením byl zasedací pořádek. Hned po příchodu jsme si vytvořili cedulky, které nám organizátoři náhodně rozházeli po stolech. Byla to opravdu legrace. Snažili jsme se s Němci navazovat konverzaci, ale často jsme si neporozuměli. Vždy jsme se u toho hodně nasmáli.

Po večeři jsme se zase sešli ve společenské místnosti. Na řadě byly předem připravené prezentace o našich městech a školách. I když jsme měli vcelku pěknou prezentaci, tak nám ji trošku pokazila drobná technická závada. Ale nakonec vše dobře dopadlo. Prezentace od německých dětí byla také velice zajímavá, ale mluvili dost rychle, takže jsme moc nerozuměli. Naštěstí jsme s sebou měli paní učitelky, které nám vše rády překládaly. Takže jsme si to díky nim přece jenom naplno užili! Ve zbývajícím čase jsme si vyrobili nápisy na dveře pokojů s našimi jmény.

2. den – úterý 1. prosince

V 8 hodin byla snídaně. Následoval dopolední program. V namíchaných skupinkách jsme si mohli vyzkoušet vyrobit malý model vlastního chebského kroje a druhým bodem byly hry, s jejichž pomocí jsme se snažili naše německé kamarády naučit alespoň něco z našeho krásného rodného jazyka.

Odpoledne jsme byli rozděleni do menších smíšených skupin. Cílem pak bylo vytvořit německo-český plakát o zadané návykové látce a následná prezentace pro ostatní. Bohužel naše slovní zásoba němčiny není tolik bohatá na toto téma, takže od stolů zaznívala i angličtina.

Nejzajímavější částí dne byl však večer. V naší ubytovně nás navštívil pán od policie a Max, který je vyléčený ze závislosti na drogách. Jedenadvacetiletý Max nám vyprávěl o svých životních osudech a to celý sál tajil dech. S pomocí našich paní učitelek jsme mohli nejen celému příběhu dobře porozumět, ale také položit doplňující otázky. Tento muž nás velmi upoutal a jsme rádi, že mohl být součástí našeho programu.

3. den – středa 2. prosince

V 8 hodin byla snídaně, při které jsme si připravili i balíček na oběd, protože tento den jsme vyrazili na výlet do Chebu. Prvním bodem tohoto výletu byla návštěva místního muzea. Rozdělili jsme se na českou a německou skupinku, to kvůli výkladu. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací o Chebu. Potom jsme  vyrazili do DDM Sova. Tady na nás čekal horký čaj a skvělé koblížky s jahodovou marmeládou. Hned jak jsme se občerstvili, vyšli jsme na další zajímavou přednášku. Tentokrát jsme si šli povídat s místními hasiči. Podívali jsme se na jejich vybavení, zkusili jsme si jejich helmu se zlatým krytem, a dokonce jsme se mohli posadit do jejich auta. Potom jsme zas jeli autobusem na ubytovnu.

Po příchodu jsme se shromáždili ve společenské místnosti, kde jsme všichni zhlédli německý film, který nám ukázal, že alkohol je nebezpečný a můžeme se kvůli němu dostat do moc nepříjemných situací.

V 18 hodin byla večeře a pak jsme měli volno až do nočního klidu – ten byl vždy od 22 hodin. Volna jsme využili ke společnému zpívání s kytarou a s klavírem, ke hraní ping pongu apod. – jak kdo chtěl.

4. den – čtvrtek 3. prosince

Po vydatné snídani se nás ujali zástupci Spolkové centrály pro zdravotní osvětu, kteří pro nás připravili „akční program“. Byli jsme rozděleni do několika skupinek a chodili po různých stanovištích. Na prvním stanovišti jsme dostali několik kartiček s obrázky a měli jsme postavit životní příběh, který nějak ovlivnil alkohol. Potom jsme se ho snažili převyprávět v němčině. Na druhém stanovišti jsme dostali také kartičky, na kterých byly různé nápisy. Tyto kartičky jsme měli přiřadit k obrázkům, které se týkaly aktivit dnešní mládeže. Na dalším stanovišti jsme si mohli vyzkoušet „opilecké brýle“ a projít s nimi slalom. Viděli jsme s nimi velmi rozmazaně a nemohli jsme vůbec chodit rovně. Stanoviště č. 4 se týkalo cigaret. Pán, který měl na starosti toto stanoviště, si pro nás přichystal hodně informací o této „legální droze“. Měl dokonce pro nás připravený obrovský model krabičky s cigaretami. Na každé cigaretě bylo napsané, co je na ní špatného. Na pátém stanovišti byly důležité údaje o alkoholu. Potom jsme si zahráli hru, která se týkala našich vědomostí o této látce.

Po obědě jsme se vydali na návštěvu města. Šel s námi Stefan, který se mimochodem účastnil i předchozího programu. Ukázal nám místní kostel, do kterého jsme se mohli podívat. Následoval dvouhodinový rozchod, který jsme využili k nakupování. Po návratu jsme se domluvili na naše poslední body v programu. Těmi byly modely z novin a následující párty s diskotékou a s nealko koktejly.

Modely z novin jsme si náramně užívali. Byli jsme rozděleni do skupinek podle pokojů. Dostali jsme balík novin a izolepu. Úkol zněl, abychom do 30 minut vytvořili na jednom z nás model. Po uplynutí času půjdeme do speciální místnosti, kde bude módní přehlídka, její vyhodnocení a pak také diskotéka. Všechny modely byly úchvatné, ale vítězství bylo naše – tedy pokoje č. 210! Dostali jsme dva pytlíky bonbonů a bublifuk. Potom začala diskotéka. Vždycky jsme půl hodiny tancovali a půl hodiny připravovali koktejly. Diskotéka byla až do 23 hodin.

Potom jsme šli na pokoj a hned usnuli .

5.    den – pátek 4. prosince

V 8 hodin byla jako vždy snídaně. Po snídani jsme šli do společenské místnosti, kde jsme si vyměnili s Němci dárečky – typické výrobky z našich zemí. Loučení bylo smutné, za ten týden jsme se opravdu skamarádili! Vyměnili jsme si kontakty a slíbili si, že se nevidíme naposled.

Po deváté hodině jsme pak odjeli autobusem do Chebu a pak dále vlakem do Prahy a z Prahy zpátky domů do Blanska.

Myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že jsme si to moc užili a budeme se těšit na další setkání s našimi novými německými přáteli!

Nikola Slavíčková, II. A

Foto z této akce najdete zde.

Krátký film najdete na http://www.ulozto.cz/live/xZoWBy7U/nemecko-2015-wmv