Návštěva Domu světla a prohlídka Neviditelné výstavy

Ve středu 26. dubna měli žáci 2. a 3. ročníků možnost zúčastnit se exkurze do Domu světla a následně i prohlídky Neviditelné výstavy v Praze.  

Dům světla je projektem České společnosti AIDS pomoc. Zde je od roku 1999 poskytována pomoc HIV pozitivním osobám, které mají jak osobní, tak sociální problémy. Na tomto místě nás přivítal pan Michael Jettmar, který pro tuto organizaci už několik let pracuje a vede přednášky právě na témata spojená s HIV. Nemalým překvapením pro nás bylo, když jsme se dozvěděli, že právě Michael je rovněž nakažený virem HIV. Všichni jsme však se zájmem vyslechli přednášku, ve které jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací i životních příběhů. Lektor se nám rozpovídal i o tom svém. Otevřeně nám sdělil, jak se nakazil, jak probíhá léčba a jaký je život s touto nemocí. Spousta informací pro nás byla nových a rozhodně změnily náš pohled na tuto nemoc. 

Po přednášce jsme se přesunuli na Novoměstskou radnici, kde se koná Neviditelná výstava. Zde si člověk může na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je být nevidomý. Uvnitř výstavy se nachází simulace života v ulicích, prochází se všemi částmi bytu, nechybí ani procházka lesem a na závěr posezení v kavárně, kde jsme se mohli občerstvit. To vše v úplné tmě za doprovodu nevidomého průvodce. Právě průvodkyně naší skupiny, slečna Terka, pro nás byla snad tím největším překvapením. Ve skupině nás bylo sedm a ona vždy přesně věděla, kde se nacházíme i na co přesně saháme. K tomu všemu byla velmi příjemná, vtipná a rychle nám pomohla překonat počáteční nejistotu z neznámého a temného prostředí. Celá naše skupina se během prohlídky opravdu dobře bavila a zároveň jsme po ukončení prohlídky byli na sebe hrdí, že jsme vše zvládli v naprosto nezvyklých podmínkách. 

Čekání na autobus jsme si po prohlídce zkrátili u klavíru na ulici, kde studenti předvedli své dovednosti ve hře a už k tak vydařenému dni přispěli okouzlující atmosférou. Při zpáteční cestě už jen všichni mohli přemýšlet o dni plném neobyčejných zážitků. A že jsme na to měli opravdu hodně času. Naše zpáteční cesta se kvůli komplikacím na silnici o pár hodin protáhla, to nám však náladu nedokázalo pokazit, cestu jsme si krátili sledováním filmů, zpěvem i chvilkami poezie. Rádi bychom také poděkovali paním profesorkám Mgr. Pavle Podloučkové a Mgr. Štěpánce Petříkové za organizaci zajímavého výletu a za všeobecné přispění k dobré náladě.

kolektiv autorů ze 2.A