Mexiko, Mexiko ... grande

Všem studentům španělštiny na Gymnáziu Blansko byla určena prezentace o Mexiku. Tu pronesl absolvent blanenského gymnázia Mgr. Jan Střítecký, který v rámci doktorandského studia španělského jazyka a literatury na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně působil více než měsíc na univerzitě v mexickém městě Guadalajara.

Mexiko je obrovská země, která spojuje svébytný svět Latinské Ameriky s anglosaskou Amerikou – USA.  Jak se dozvěděli blanenští španělštináři, velkým rozdílem proti Evropě, zejména České republice, jsou obrovské vzdálenosti mezi jednotlivými částmi mexických velkoměst, takže cesta z univerzitního kampusu do knihovny na druhém konci města trvá přes dvě hodiny, a tudíž se tam vyplatí zůstat celý den, když už tam jednou člověk dojede. Třicetitisícové sídlo je označováno jako „vesnice“ – měřítka v Mexiku jsou opravdu jiná než v Evropě.

Host z brněnské univerzity zmínil i fakt, že pro současné Mexiko představuje mnohem větší problém než tolik medializované války mezi jednotlivými drogovými gangy nekontrolovaný příliv venkovského obyvatelstva do měst, hlavní město – Ciudad de México –  už má přes dvacet milionů obyvatel. O překotném růstu mexické metropole svědčí skutečnost, že letiště vybudované před pár desetiletími daleko za městskou zástavbou je dnes ve středu města. S přelidněním měst souvisí i věčné dopravní zácpy, smogové deky a hory odpadků.

Velkému zájmu blanenských gymnazistů se těšilo i vyprávění o známém mexickém nápoji – tequile. Pravá tequila, nejlépe ze stejnojmenného města, se rozhodně nepodává se solí a citrónem, to jsou pouze marketingové triky, které mají zakrýt chuťové nedostatky tequily vyvážené do Evropy. V části prezentace věnované mexické kuchyni byly zmíněny i všemožné „ placky “ ,které se vyrábí v rozličných tvarech a ze všech myslitelných druhů mouky. „ Placky“ a mimořádně pálivé, pro Evropana téměř nestravitelné, papričky tvoří základ mexické kuchyně.

Účastníci přednášky teď už znají mnohá fakta z historie Mexika, od předkolumbovských civilizací, přes španělské koloniální období až po mexickou nezávislost. Španělské dobyvatele sužoval tak velký stesk po evropském domově, že nově zakládaná města pojmenovávali podle svých rodných vesnic a městeček na Pyrenejském poloostrově. Nemohli tušit, jak velké problémy v komunikaci a dopravě to bude v jednadvacátém století působit.

Pro Mexičany je nadevše důležitá rodina, která supluje sociální systém, jenž v evropském pojetí v Mexiku prakticky neexistuje. Právě rodina pomáhá Mexičanům překonávat obrovské sociální rozdíly, které v zemi jsou a které dělí obyvatele na chudé, nebo bohaté, což se projevuje ve vzdělání, zaměstnání, osobní bezpečnosti i zdravotní péči.  To, že beseda byla velice zajímavá, dokládá mimo jiné i velké množství dotazů na jejím konci.

Mgr. Stanislav Hrnčíř