Ondřej Švásta a Ivo Lachman – dva spolužáci z blanenského gymnázia, které spojuje společná záliba. Vesmír. Konkrétně rakety, jejich konstrukce a řízení letu. Se svým projektem se propracovali až do celostátního kola soutěže Středoškolská odborná činnost - SOČ, kde obsadili 5. místo v kategorii Elektrotechnika, elektronika a telekomunikace. Navíc byli nominováni do celosvětové soutěže CASTIC – v létě 2022 poletí do Číny reprezentovat Českou republiku.
Jak to celé začalo?
Paradoxně jsme se o společné zálibě dověděli v kurzu angličtiny, kam jsme oba po vyučování docházeli. Nejprve šlo o jakousi přátelskou rivalitu, kdy se jeden snažil druhého překonat. Netrvalo dlouho a rozhodli jsme se, že společně postavíme vlastní raketu, která bude sama ovládat svůj let, a přihlásíme se s ní do soutěže SOČ.
Co je k tomu všechno potřeba?
Hlavní části rakety jsou v podstatě tři: vlastní tělo rakety, motor, který raketu pohání, a řídící počítač, který je třeba naprogramovat.
Co všechno jste si vyráběli sami?
Sami jsme vyráběli všechno, až na motor, ten je koupený. Řídící počítač byl sestaven z malých modulů - jako takové elektrikářské Lego.
Povedlo se vše napoprvé?
To ani přinejmenším. Samotné tělo rakety se nám podařilo vyrobit napodruhé. První tělo bylo po sestavení celé prohnuté a nedalo se použít. Řídících počítačů bylo snad šest, než se podařilo navrhnout a sestrojit funkční. Ale ani ten není stále ideální. I samotný letový software jsme v průběhu vývoje postupně upravovali. Jeho finální verze se verzi původní prakticky vůbec nepodobala.
Jak se takové tělo rakety vyrábí?
Využívali jsme především 3D tisk, protože oba vlastníme 3D tiskárnu. Jednotlivé díly rakety jsme v počítačovém programu navrhli a pak vytiskli.
Jak dlouho takový vývoj a výroba trvá?
U prvního prototypu se jednalo přibližně o rok trvající práci. Všechno pro nás bylo nové, hodně jsme experimentovali a hodně jsme se toho také naučili. Jelikož se tento prototyp ukázal jako nefunkční a termín odevzdání práce SOČ se velmi rychle blížil, měli jsme na vyrobení nové rakety nakonec jen týden. To bylo opravdu mimořádně náročné. Dvě 3D tiskárny na plný výkon, v bytě kovové piliny, práce 12 hodin denně. Ale vyplatilo se to.
Co považujete za svůj největší úspěch?
Samozřejmě to, že se nám podařilo raketu nejen navrhnout a vyrobit, ale také zkonstruovat a naprogramovat tak, že sama koriguje dráhu letu. K tomu je zapotřebí, aby byl motor naklápěcí. Stejného principu se využívá při řízení skutečných raket létajících do vesmíru.
K tomu jsou jistě zapotřebí zkušební lety...
Ano, bez toho to není možné. Musí se přitom počítat s tím, že raketě po zhruba dvou sekundách dojde palivo a poté padá zpět k zemi. Raketu jsme proto opatřili padákem, který se po detekování pádu pomocí palubního počítače otevře.
Máte nějaký zdroj, kde se inspirujete?
Velkou inspirací jsou pro nás videa na You Tube, zejména pak videa Joe Barnarda. Ten se výrobě malých ovládaných raket věnuje na plný úvazek.
Vše, co popisujete, muselo být finančně náročné. Jak jste celý projekt financovali?
Vše jsme platili ze svých zdrojů. Asi nepřekvapí, když řekneme, že jsme na projekt použili nemalou část našich úspor (smích).
Co všechno bylo potřeba k úspěchu v soutěži SOČ?
K přihlášení do soutěže SOČ bylo zapotřebí odevzdat odbornou práci, kde popisujeme celý vývoj rakety, její konstrukci, průběh zkušebních letů a jejich výsledky. Kvůli coronavirovým opatřením jsme navíc natočili i video, kde vše popisujeme a představujeme porotě.
To je spousta práce a času navíc.
Ano, to máte pravdu, ale vyplatila se. Dostali jsme se přes školní a krajské kolo až do kola celostátního, kde jsme obsadili 5. místo. Navíc jsme byli nominováni do celosvětové vědecké soutěže CASTIC. Pokud to situace s covidem umožní, poletíme v létě 2022 do Číny reprezentovat Českou republiku. Díky SOČ se nám také otevřely dveře na jakoukoli technickou univerzitu v Česku. Z tohoto důvodu zapojení do této soutěže velmi doporučujeme, a to v jakékoli z jejích 25 kategorií.
Jakým směrem se v projektu plánujete vydat dále?
Chystáme se vyrobit svůj vlastní motor. Je to klíčová součást rakety, která rozhoduje nejen o tom, jak dlouho raketa poletí a jaké výšky dosáhne, ale také o tom, do jaké míry bude možné řídit její let. Plánujeme také sdílet videa na You Tube (kanál Cassiopeia Space Program), kde budeme předávat získané znalosti a informace o inovacích dalším podobným nadšencům.
Děkuji, Ivo a Ondro, za rozhovor a přeji vám mnoho úspěchů ve vašem raketovém projektu.
František Plaček
Pá 22. 11. | Společenský večer absolventů, Dělnický dům, 20,00-02,00 hodin |
Po 23. 12. - Pá 3. 1. | Vánoční prázdniny |
Čt 9. 1. |
Konzultační den, 15,00-17,30 hodin |